Odkud se vzal ten název
Maso se peče dlouho a pomalu, až se z něj vypeče tuk. Zbylé kousky masa jsou „výpečky“.
Nejde tedy o druh masa ani o část zvířete — je to způsob úpravy.
Klasika české kuchyně — a proč se jí nikdo nepřejí
Tři jednoduché věci, ale každá se dělá jinak dlouho. Právě to je na tom to těžké.
Maso se peče dlouho a pomalu, až se z něj vypeče tuk. Zbylé kousky masa jsou „výpečky“.
Nejde tedy o druh masa ani o část zvířete — je to způsob úpravy.
Počítej zhruba 200 g masa na osobu — část váhy odejde jako vypečený tuk.
Studené brambory ze včerejška drží mnohem líp než čerstvě uvařené. Míň vody, míň rozpadání.
Pomalu a při nízké teplotě. Vysoká teplota maso stáhne a zůstane tuhé.
Zelí má být nakyslé, ne sladké. Cukr se přidává jen aby kyselost nebyla ostrá.
Tohle je na celém jídle nejtěžší — ne uvařit, ale trefit se, aby to bylo hotové ve stejnou chvíli.
Otázky?
Shrnutí: pomalu péct, brambory nechat vychladnout, vodu na knedlíky nechat jen bublat — a hlavně si pohlídat čas, aby bylo všechno hotové naráz.
Všechny fotky pocházejí z Wikimedia Commons a jsou volně použitelné, když se uvede autor a licence — proto je tenhle slide tady.